Hradišťany
- Jiří Svoboda (Imagine Media, s.r.o.)Author
- 10.06.2014Date
- Krajina tajemstvíCategory
Hradišťany
Druhá nejvyšší hora Českého středohoří (752 m n. m.) je zároveň jedním z nejtajemnějších míst celé naší země. Plochý vrchol hory o výměře skoro čtyři hektary je totiž celý ohraničen obrovskými kamennými valy starověkého hradiště knovízské kultury z 9. až 8. století před naším letopočtem. Později toto místo využívali Keltové a ještě později Slované. Jde o nejvýše položené starověké hradiště v České republice. Nikdo vlastně dodnes neví, proč zde byla tak mohutná hradba zbudována a co se tu odehrávalo, protože zde ještě nebyl proveden archeologický výzkum. Prozkoumání archeologického objektu těchto rozměrů je totiž mimo kapacitu současných vědeckých pracovišť, které musejí upřednostňovat výzkum lokalit ohrožených například stavitelskou činností. Odhalení tajemství Hradišťanské louky tedy zůstane příštím generacím. Půda na vrcholu je velice úrodná a ještě v 19. století byla zemědělsky využívána, zdejší tráva a řada podhorských bylin velice svědčily koním – je tedy možné, že hradiště mělo „obyčejný“ zemědělský základ – to však nevysvětluje existenci tak mohutného kamenného ohrazení, které je navíc tvořeno nejméně dvěma valy. Nutno však říci, že původní podoba vnitřního nejnápadnějšího valu je dnes značně zkreslená právě zemědělskou činností neznámého rozsahu. Pokud zemědělci vybírali z půdy kameny, pravděpodobně je odnášeli právě na starověký val. Ten je dodnes několik metrů široký a místy přes dva metry vysoký. Ochrana tohoto území byla vyhlášena již roku 1952, a to především kvůli typické květeně podhorské louky. Vyskytovaly se zde druhy z čeledi vstavačovitých (Orchidaceae). Rostl zde také kriticky ohrožený druh stařinec oranžový (Tephroseris aurantiaca), ovšem kvůli nevhodnému způsobu hospodaření, a především značné imisní zátěži tyto druhy v poslední době již nebyly na louce zaznamenány. Uvažuje se o umělém zavedení stařince oranžového zpět na tuto lokalitu. I nadále se však na Hradišťanské louce vyskytují vzácný úpolín evropský, hadí mord nízký nebo vzácná tráva kostřava ametystová. Louku je nutné stále udržovat sekáním a následným odvozem posečené hmoty. Hradišťanská louka je důkazem toho, jak člověk svou činností v dávných dobách přispěl k vytvoření zvláštního prostředí, které zvyšuje druhové bohatství celé krajiny. Na vrchol Hradišťan vede červeně značená turistická cesta. Automobil lze zaparkovat na rozcestí u Ostrého asi kilometr na západ od obce Dřevce. Odtud je to pak pěšky po pohodlné cestě s mírným stoupáním asi 3,5 kilometru.
